"Podzimní Dachstein Trekking Tour 2013 – opět jeden ze zážitků hor, svobody a přátelství"

Willkommen am Dachstein 2013

„Vítejte na Dachsteinu!“ je psáno bílým písmem na každém barevném papírovém letáku umístěného v plastovém kaslíku na stanici Talstation Krippnesteinbahn v nedalekém rakouském městě Obertraun.

Toto horské místo se stalo předmětem zájmu našeho posledního sezóního výletu do hor. Kalendář promítá poslední víkend v říjnu  roku 2013 a naše komornní skupinka horských kardio srdcařů  míří na nedaleký rakouský Dachstein.

Jakkoliv předpověd počasí hlásí jasno a sucho, za romanticky „total“ mokrého počasí, dojíždíme v noci autem do rakouského Obertraun. Jako obvykle sehraná skupina Chip & Dále ze za-oceánského seriálu, obezřetně hledáme a narychlíka stavíme stany k chvilkovému přespání. Byli jsme dobří, lepší čas než minule, bohužel se však objevily dva malé háčky. Ten nenápadně první v podobě cedule „Camping Verboten“ a ten druhý pak v okamžiku, když  během deštového  stavebního řízení našich stanů, ještě před samotnou kolaudací,  kolega Zděněk pronese tázavou otázku: „Žany a kde máš ty kolíky?“ Máchám rukama jako o závod v mokrém travnatém bazénu a zjištuji, že ve  stanovém balení tyto doplnky opravdu chybí. Nápaditě se proto otáčíme k naším sousedům, kteří již ládují věci do svého „profi“ postaveného stanu a pohledem smutného morčete je prosíme o vytáhnutí několika nevlastních, již na pevno ukotvených kolíků ze země. Poučení pro nás na příště zní, kontrolujeme ze zásady „úplně všechno“.

Svět jde dopředu -  dvoj-jazyčné cedule „Camping Verboten“ neb „Zákaz Kempování“

SOBOTA: Druhý den ráno nás probouzí táhnoucí se vůně višnového čaje ze žhavícího vařiče upevněného na cestě a chut na domácí bábovku, o jejíž proslulé počernické slávě jsem se již doslechly na cestě v autě. Vybavení připraveno, batohy přebalené, skupinka nadšenců nasnídaná a proto můžeme vyrazit ze spodní lanovky  Talstation Krippensteinbahn (v nadmořské výšce 608 m) do první mezi stanice s názvem Mittelstation Krippensteinbahn ve výšce (1 350 m). Jízdenka nás stojí aprox. EUR 27,- a platit je možné i kreditní kartou.

V mezistanicí obdivujeme umělecké obrazy zachycující místní okolí s „osterreichische“ radiátory

Naše stále ještě mokro-horské rozpoložení pomalu nabírá na svých otáčkách neb zjištujeme, že táááám nahoře, je fantastická inverze a náš výlet tak čeká zářívé slunce a teplo.

Výstupní stanice Talstation Gjaid Alm

Během několika dalších minut přilétá druhá lanovka a my se vydáváme z mezistanice Teilstrecke 2 přímo k Bergstation Krippensteinbahn, tentorát do výšky (2 060 m). Konečná výstupní stanice Talstation Gjaid Alm.

Nadšeně odhazujeme teplé věci v dáli, navlékáme oblíbená trika značky Devold (www.devold.cz) a sluneční brýle. Rychlým krokem procházíme okolo chaty Gjaid Alm (1 750 m), kde ověřujeme naši rezervaci ubytování na chatě Simone Hutte, jelikož jsme z této chaty neobdrželi žádné potvrzení o našem ubytování.

Triko Devold s ovcí je prostě „IN“

Pohled z výstupu zpět do údolí Hallstatt

Sněhová pokrývka po celý rok

Naším cílem, fixou počmáraným místem  na mapě, se stává výstup vrchol Taubenkogel v nadmořské výšce (2 301 m) nad mořem. Na hlavní hřeben vystupujeme z údolí po travnaté cestě přecházející do kamenité a poté již jen úzké cestičky vedoucí po červené značce až k samotnému vrcholu.

Nedočkavý nadšenec Petr testuje sněhovou nadílku

Vrchol Taubenkogel (2 301 m.n.m.)

Video:

https://vimeo.com/77993611

Na vrcholu výživně svačíme, odpočíváme, jeden vrcholový snímek usměvavé skupiny a brousíme si zuby na další aerobní výstup s názvem Hoher Gjadstein (2 792 m). Z vrcholu chvíli sestupujeme a dále pokračujeme po hřebeni za plného slunečního folklóru.

Cestu nabíráme okolo malého památníku Oscara Horkého, kde na sebe musíme hodit pár sportovních hadříků značky Tilak, jelikož dosavadní slunné počasí začíná přinášet větrný rock & roll.

Památníku Oscara Horkého

Kamennitá výstupová cesta na Hoher Gjadstein (2 792 m)

Kamennitá výstupová cesta vede přímo až na vrchol Hoher Gjadstein (2 792 m).

    

Větrný vrchol Hoher Gjadstein (2 792 m).

Zpětný pohled na sestup y Hoher Gjadstein.

Dle aktuální situace počasí, času a pozice přidáváme na rychlosti a pokračujeme na další vrchol s názvem Kleiner Gjadstein (2 735 m). Na cestě se setkáváme s krátkými a lehčími feratami. 

Výstup na Kleiner Gjadstein (2 735 m)

Dostáváme se do horní stanice Bergstation Hunerkogel a čeká nás milé překvapení v podobě nadšených běžkařů aktivně sportujících na připravených sněhových tratích. Chvíli je se zájmem sledujeme z hřebene. Jelikož se do stanice dostáváme v 5.30 pm, naše foto již zachycuje oddechový čas atletů po tréningu.

Upravené tratě pro nadšence sněhových disciplín

Bojový plán zní naprosto jasně, začíná se stmívat a my máme ještě dlouho cestu sestupu a výstupu před sebou.

Eou, TilakTubbies playing on ice-glacier

Dech beroucí ledovec

Z dálky očima obcházíme Unterer Eissee a valíme směr chata Simony Hutte. Za naprosté tmy dorážíme do cíle, chat Simony Hutte v nadmořské výšce 2 205 m. Dostáváme malý objednaný lágr pro 8 pax a těšíme se na teplé jídlo a Radlera v hospůdce u teplých kachlových kamen. Spokojeně hodnotíme dnešní výstup a připravujeme túru na další den.

NEDĚLE: Vstáváme v 7 h ráno, cesta bude dost dlouhá na to, abychom stihly sestup a svezli se aj lanovkou do údolí. Zanedlouho již vystupujeme z pravé strany vedenou feratou na vrchol Schoberl 2 426 m a užíváme si ji, co to dá, poměrně vzdušný výstup, místy obtížnost C. Není vůbec značená, takže jsme uplatnili pravidlo – „šmudlo hledej“. Za vrcholem je ve stěně sestupová ferata, kterou volíme a prcháme po železe dolů.

Vrchol feraty Schoberl 2 426 m

Počasí je stále dobré bez předpovědi deště a my sestupujeme jakým si kamenolomem zpět na červenou stezku, směr Niederer Ochsenkogel 2 218 m. Chata Simony Hutte již v dáli vytváří jen siluetu včerejšího dne. 

Kamínek, kámen, šutr, balvan..

Horský masiv hřebenu

Na cestě k Niederer Ochsenkogl (2 218 m)

Vrchol Niederer Ochsenkogl (2 218 m)

Od kříže zahajujeme klesání a snažíme se, co nejrychleji dostat na chatu Wiesberghaus, načerpat vodu a sníst nějakou tu čoko-tyčinku. Cestu nám zdobí podomácky vyrobené ukazatele jako z pohádky. Rychlým krokem a téměř bez dechu míříme na poslední odpolední lanovku Gjad Alm, která nás přenese do údolí Oberttraunu.

Podomácky vyrobený ukazatel jako z pohádky

Během jízdy lanovkou z Talstation Gjaid Alm, se přátelský pohledem loučíme s horskými vrcholy a zažíváme okamžik transportingu do „nowhere“. Pohled z okna lanovky v nás vzbuzuje vzrušený pocit, jakého si dalšího dobrodružství, které na nás čeká někde jinde a v jiný čas.  

Cesta do „nowhere“, v našem případě do Oberttraun

Celý víkendový výlet hodnotíme jako extrémně vydařený Dachstein Trekking Tour 2013 – opět jeden ze zážitků hor, svobody a přátelství.

 

Autor: Žaneta Rejfková